V oblacích a při zemi

V oblacích rejdili hledáčky fotoaparátů jiní vlčáci rozestavění na strategických místech a vyzbrojeni super technikou. Já spíš šmirhala po zemi. Fotit vojenskou techniku ve vojenském prostoru chce obezřetnost a nenápadné špionské vybavení.

Na aviatickou pouť v Pardubicích nás přivezl červený motoráček Míla.

Letištní nádraží s improvizovaným nástupištěm určitě nemá cenu přihlašovat do soutěže nejhezčího nádraží v Česku. Ale lístky nikdo nekontroluje.

Všude davy lidí, hlava na hlavě, fotograf na fotografovi. S foťákem postávali a pobíhali všichni a každý každému stál v záběru. Děti zuřivých reportérů prolézaly kdejaký stroj, snad se nakonec všechny i vysoukaly z útrob kovových monster ven. Doprovodní tatínkové měli oči spíš pro ta želízka, než aby zaznamenali, že se dítko vsunulo pod další poklop.

Ve vojenském ležení stanovali mírumilovně vedle sebe příslušníci různých armád. Měli také komfortní vybavení a zabezpečení.  Všimli jste si u ošetřovny toho kruťáckého kyblíku plného krvavých vytrhaných zubů?    

Ale hlavně letadla. Celý den bylo na co koukat:

.